Jdi na obsah Jdi na menu
 


silvestr 2011

30. 5. 2012

 

Opět tak jako každej rok i letos jsem měl stejnou vizi a sice že oslavíme konec roku nebo aspoň některé jejich dny v kruhu kapelním ale i kamarádském jak to bývalo dlouhé roky zvykem. Po dlouhém shánění jsem sehnal chatu nedaleko Jindřichova Hradce a plán posledních dnů se tedy nasměroval tam . Představa byla více než jasná. Kapela a pár kamarádů. A protože mám ohled i na to že někteří z nás máme rodiny, věřil jsem že se sejdeme aspoň na předposlední den a ti odvážnější zůstanou až do posledních vteřin starého roku. Víte každým rokem je tuhle vizi těžší a těžší uskutečňovat . Sice sám nevím kde hledat odpověď, ale je to tak.
A tak 30 dne posledního měsíce roku jsme vyjeli s Pepou sojčem už ráno, abychom nakoupili , navozili vodu, připravili chatu a dřevo, zatopili a něco málo navařili, aby ti kteří přijedou mohli zasednout ke stolům a začít nám vyprávět jak strašně moc jsou dnešního dne unaveni a jaká velká je tady zima. Stalo se. Doba pokročila a my jsme si s Pepou pouštěli DVD ale nutno říci že jen s country klipy a nebo nějakou tu pohádku . Jo zapomněl bych na Jacka, který nám dělal společnost. Pepovo obr pejsek. V pozdním odpoledni jsme se dočkali dam z kapely. S nimi přišlo i další jídlo – hlavně jarní chlebíčky- ale i jiné drobné pochoutky. Hlavní náplň večera hra v kostky kterou jsme tady váleli jak se dalo . Že u toho bylo hodně legrace nemusím říkat. Postupujícím večerem nám bylo jasně, že nás o moc více už nebude. Že opět nebude Milan jsme věděli již dopředu, ale že nepřijede ani Víťa a nakonec ani Tík to nás trochu zarazilo . Ale jak říkám časy se trochu mění. A tak jsme si museli vystačit ve čtyřech. Při kostkách, kartách, povídání a něco málo zpívání jsme najednou zjistili, že půlnoc už dávno odbyla poslední den tohoto roku a že nezbývá den, ale už jen několik hodin. Byl čas jít spát . Holky si vlezli na horní letiště, Pepa vedle do místnosti a já s Jackem jsme se chvíli přetahovali , nebo spíše vytlačovali ze spodního kanape . Byl to boj ale nakonec jsem vyhrál a Jack musel do svého pelechu i když to v noci ještě dvakrát zkusil.
Noc utekla. Ráno jako první jsem vstal já a jako zamlada jsem zatopil aby spolubydlícím nebyla zima. Povedlo se. Taky nějaké to kafe uvařit nebyl problém. Na stolech byly ještě zbytky z večera takže bylo i co jíst . No a pak pomalu vstali i ostatní . Pohodové ráno by se tomu dalo říci. Zase se roztočil kolotoč povídání, něco málo hudby, nějaké to dvd a pojídání zásob, kterých bylo opravdu dost, díky těm kteří nepřijeli . No a bylo horší . Nikdo nepřijel ani dneska a navíc, děvčata odjela. A tak poprvé v životě jsem trávil silvestra ve dvou chlapech. Večer mě Pepa učil žolíky ale když jsem prohrával 50 : 1 tak jsem to vzdal, neboť jsem si byl jist že už jsem byl trpělivý více než dost .Ne že bych neuměl prohrávat, ale co je moc to je příliž. Fakt ale je že jsme skoro kvůli tomu prošvihli Novej rok. Před půlnocí jsme vylezli před chatu. Překvapilo nás kolik chat bylo obsazeno a všichni se nastěhovali do polo vypuštěného rybníka aby tam přivítali první minuty z roku 2012 .  A tak i my Pepa připravil ohňostroj a já se zabýval svou plynovou pistolí, která měla dnes sloužit taky jako zbraň na světlice.
O půlnoci se strhlo davové šílenství a kolem se rozsvítila obloha . Bylo to chvílemi i hezký. Nám to taky lítalo a osvětlovalo oblohu. Konec roku byl pryč  a tak jsme si začali vychutnávat první okamžiky roku nového. No musím přiznat, že se nám trochu vloudila chybička  v mé plynové pistůlce protože místo startovacího náboje se nám tam nějak dostal náboj vepřový a tak jsme si s Pepou i svorně zabrečeli . 5eknu vám , je vám to ale nepříjemný pocit a nepříjemných asi 10 následujících minut. Leč přežili jsme a a i nadále jsme si vychutnávali okolní náladu. Každém jsme si mysleli na něco svýho , kdo ví kdo na co. První hodinka z nového roku utíkala a my se pomalu přemístili do chaty. Dopili jsme šampíčko, ještě jsme nastolili trochu kultury a kolem druhé hodiny ranní jsme se přemístili na své lože.
Ráno jsem musel odjet brzo a tak jsem zde zanechal spícího Pepu a Jacka. Byli pověřeni i úklidem chaty. Podle mě to bylo trochu smutné zakončení roku ale taková je doba a tak snad někdy se sejdem ve větším houfu. Až lidi začnou chápat slovo kamarád .
Zatím ahoooooooooooj    Pett