Jdi na obsah Jdi na menu
 


List 5

16. 6. 2014

JONATÁN  - HOP TROP

 

       

 

1. Když jaro zaťukalo na dveře roku vosumnáctsetšest,

   přišel vod řeky chlap, co sem jel

   jen sám a na svou pěst,

   na sobě hrubej pytel vod kafe nosil místo kabátu,

   starý osadníci hádali, co k čertu hledá tu.

       

R: Byl vazoun děsný síly, co sto šedesát mílí

   se proti proudu dřel, proti proudu dřel,

   kam šel, ho všude chválej', že jabloňovou alej

   pro všechny vysázel, pro všechny vysázel.

 

2. Dva měchy, který shodil v kantýně,

 

   přivez' na dvouch  kánoích,

   a jak v lokálu svý jméno řek',

   v tu ránu kdekdo ztich',

   tam u nás bylo sice nezvyklý,

   ale každej časem znal

   Jonatána, co k nám jablečný jadýrka vozíval.

R:

3. Když léty unavenej do trávy se svez'

   a na zem sed',

   vopřel se svejma zádama o strom, co právě kvet',

   my spát pak nechali ho na místě,

   kde právě přestal žít,

   krásnější pomník nešel by snad vůbec postavit

R:

4. Až jednou nebudete na světě,

   lidi ať tu po vás maj'

   třeba jabka nebo písničku, co si rádi zazpívaj',

 

   

 

 

 

  

 

VÍM ŽE SE ODPOUŠTĚT MÁ – Petr Kůs

Když si táta mámu bral ,Všechnu  lásku jí slíbil

A pak jednou jako stín někam plách

ten žár zklámání ještě dlouho mě pálil

Než ho  pláč deštěm, proud slzí splách

 

Pár dětských snů, první lásky a zrání

Na chvíle těch dnů vzpomínám

Jak dál běžel čas, jednou nám  přišlo psaní

Kde táta se ptá jak se mám

R:

Svý hříchy z nás každéj zná svým chybám rád rozum dá

Dnes dávno už vím co mě v mým  srdcí trápí

Já vím že se odpouštět má.

 

Kam dojít chtěl, co si přál o čem sníval

Když vydal se sám cestou svou

Komu svý srdce dal, kdo tu  písničku slýchal

Co zpíval na kolíbkou mou

Kam jít to ví bůh, člověk sám někdy bloudí

Je štěstí víc dát nežli vzít

Jednou přišel cizí pán, někdy pár slov tak studí

Řekl nám kde má táta svůj kříž

R: 

 

Svý hříchy znás každém zná A svým chybám rád rozum dá

Dnes dávno už vím co mě v mým  srdcí trápí

Já vím že se odpouštět má.

 

KOUZELNÁ BÁJ – Petr Kůs

1.
Kluk , co mořem chtěl plout hltal parníků čoud,
stokrát v přístavu zůstal tam stát.
Když vyplouvá loď, chlapce volá - Tak pojď! -
a on musí se touhy svý vzdát.

Refrén:
Těm, co po dálkách touží,
hřebcům, co malá je stáj,
těm co za dálkou jdou, srdce toulavý jsou,
těm já vyprávím kouzelnou báj.

2.
Na botách prach, srdce neznají strach,
modrej obzor jen další je schod.
Trochu zašustí mech, laně zatají dech,
to jak zaslechnou kroky tvejch bot.

R:
3.
Ten kdo z tůně pil, ten kdo volnej si žil,
ten kdo poslouchal vítr, když vál,
ten kdo v příboji stál, kdo se za bouře smál,
viděl pokladů víc, než má král.

R:

 

Řekni hvězdám -Milan Menda - text Petr Kůs

1.
Řekni hvězdám, ať zhasnou, abych směl ti říct,
jak vidím tě krásnou, polibků chtíc.
To vyznání šeptám, když skláníš se pít,
kéž obraz tvůj v tůni smím na chvíli mít.

 

Řekni hvězdám, ať zhasnou, ať ztlumí svou zář,
jseš vírou mou spásnou, jak na přání snář.
A vteřinou týden je v náručí tvým,
když celou tvou krásu mít sám jenom smím.

Refrén:
Lásko má, sem to já, kdo tě objímá dál.
Já a ne cizí pán.
Ty to víš, dovolíš, aby sen se mi zdál.
Tebe vzal a já bloud zůstal jsem sám

2.
Řekni hvězdám, ať zhasnou, abych směl ti říct,
jak vidím tě krásnou, polibků chtíc.
Já touhu tvých očí čtu žádostivou
a celej svět točí se kolem nás dvou.

3

Řekni hvězdám, ať zhasnou, ať ztlumí svou zář,
jseš vírou mou spásnou, jak na přání snář.
na horách už svítá, chvíli mít tě jen smím,
než se ztratíš jak mlžnej lem nad údolím.

Refrén:
 

MARCELLÍNA   -  KAMELOT
1. Byl Tvůj první muž, co sliby dodržel, 
   duše čístá jak mladý víno, 
   v jedno větrný ráno odešel, napořád Marcellino. 
2. Život šel jako příběh z Harlequina, 
   a když večer zapáli svíce, 
   líbala nejrásnější Marcellina z východní hranice. 
R: V hlavě milión vlaků uhání, 
   na každým perónu Ti hrál, hity o dlouhým čekání, 
   všechno je pryč, Tvá duše bloudí dál. 
3. Tehdy šel domů z práce, za patama stín, 
   bylo prostřeno na stůl k večeři, 
   všední den jako jindy, kdy lidi jdou z kin, 
   policajt u dveří. 
4. Zprávy úřední střídal smuteční chór, 
   svět se otočil rázem vzhůru, 
   bolest větší jak vesmír a horší, než mor, 
   tišil zpěvák na kůru. 

  

ZACHRAŇTE KONĚ  - KAMELOT 
1. Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli, 
   věř mi, koně pláčou, povídám, 
   to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly 
   hejna kohoutů, a bůhví kam. 
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, 
   žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát, 
   než přišla chvíle, kdy hřívy bílé 
   pročesal plamen, spálil na troud. 
2. Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal, 
   já viděl, jak to hříbě umírá, 
   klisna u něj a smuteční děj se odbývá, 
   jak tiše pláče, oči přivírá.  
R: 

  

TOULAVEJ – VOJTA KIĎÁK TOMÁŠKO

1. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co 
   ať vám poví, proč mi říkaj', proč mi říkaj' Toulavej. 
2. Kdo mě zná a v sále sedí,kdo si myslí: je mu hej, 
   tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej. 
R: Sobotní ráno mě neuvidí u cesty s klukama stát, 
   na půd ě celta se prachem stydí a starý songy jsem zapomněl 
   hrát, Zapomněl hrát. 
3. Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej, 
   malá daň za vaše "umí", kterou splácí Toulavej. 
4. Každej měsíc jiná štace, čekáš, kam tě uložej', 
   je to fajn, vždyť přece zpívá,třeba smutně, Toulavej. 
R: 
5. Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne: no tak jdem, 
   známí kluci ruku stisknou, řeknou: vítej, Toulavej. 
6. Budou hvězdy jako tenkrát, až tě v očích zabolej', 
   celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej. 
R: Sobotní ráno nám poletí vstříc, budeme u cesty stát, 
   vypráším celtu a můžu vám říct, 
   že na starý songy si vzpomenu rád, vzpomenu rád. 
7. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, 
   jeden z těch, co rozuměj', 
   ať vám poví, proč mi říkaj' Toulavej ... 
 

 

TAM U SVATÉHO VÁCLAVA – V.K. TOMÁŠKO
1. Velká slova o lásce těch věčných milenců, 
   Romeo a Julie, kde jsou, 
   já courám někdy sám a někdy s partou šílenců, 
   co se kráse citů vysmějou. 
R: Tam u svatého Václava až nebude co říct, 
   no tak jenom "čau, a někdy zas", 
   nemyslím, že zrovna pro nás budou zvony znít, 
   a přece někdy něco zpívá v nás: 
   Ave Maria, Ave Maria, Ave Maria, Ave Maria. 
2. Koupil jsem ti fialky, vím, že mi nevěříš, 
   pak se někdo z party začal smát, 
   prý jsem nějak změknul i v tý bundě kožený, 
   a tak skončily pod kolama aut. 
R: 
3. Všechno už se řeklo v tomhle bytě půjčeném, 
   i ta láska v cizích postelích, 
   hráli jsme si na city a city, čert je vem, 
   jsou na jiných fotkách svatebních. 
R: 
   UŽ SE  SPOLU NĚJAK MÁLO MILUJEM – V.K. TOMÁŠKO
1. Už se spolu, holka, nějak málo milujem, 
   řekli jsme si všechno, co jde říct, 
   [: už se spolu, holka, nějak málo milujem, 
   ale jinak máme všechno, co chceš víc. :] 
2. Do duše nám, lásko, žádnej felčar nevidí, 
   na tyhle rány ještě není lék, 
   [: prostě jsme se sami časem trhli od lidí 
    a cestou vzhůru dochází nám dech. :] 
R: Tak v superkrásným bytě je láska na úbytě 
   a za čím se tak ženem, povídej, 
   tak v superkrásným bytě neuslyšíš slůvko "chci tě" 
   a není, kdo by zahrál Yesterday. 
3. Jsme potichu a prázdní jako řeka bez lodí, 
   a znuděni se spijem pod obraz, 
   [: jsme potichu a prázdní jako včera, předloni, 
      a bojíme se, kdo nám zláme vaz. :] 
4. Někde vzadu v troskách leží přátelství a cit, 
   ani se tam, holka, nedívej, 
   [: všechno, co jde koupit, žádnej problém, můžeš mít, 
      jen "mám tě rád", to není na prodej. :] 
R: + Yesterday ... 
  

MASOŽRAVÁ KYTKA  - V.K. TOMÁŠKO

1. [: Já měl jsem ženskou, a ta ženská mi pila krev, :] 
   [: já v noci nespal, zlý slova jsem šeptal 
    a furt se mnou lomcoval hněv. :] 
2. [: Když jsem ji poznal, můj život se změnil v poušť, :] 
   [: dýmka šla k čertu a moji sklenku 
      zneuctil jablečnej mošt. :] 
3. [: Zakoupil jsem květináč a kytku do něj zasadil, :] 
   [: kytku masožravou, věčně nenažranou, 
      a pak jsem ji něžně pohladil. :] 
4. [: Každého rána pozoroval jsem ji, jestli nechátrá, :] 
   [: já ji masem hostil, chroupala i kosti 
      a občas jsem ji skočil pro játra. :] 
5. [: Vosmýho března opatrně jsem ji na stůl položil, :] 
   [: kytku masožravou, věčně nenažranou, 
      a to jsem ji už týden nekrmil. :] 
6. [: Moje ženská zjihla a nějak jí zvlhnul zrak, :] 
   [: přičichla, jak voní, chramst a bylo po ní, 
      a já si skočil za roh pro tabák. :] 
7.[: Půjčím za pár babek všem chlapům trpícím, :] 
  [: kytku masožravou, věčně nenažranou, 
     a pak si dáme spolu sklenici. :] 
 

BÍLEJ TYRÁK  - V.K. TOMÁŠKO

1. Hvězdnatou nocí přijíždí můj bílej tirák, 
   na brzdy dupnu a zeptám se: " Pánové, kam?", 
   u mě se platí písničkou za každej kilák, 
   až uslyší kytaru, i hvězdy se přidají k nám. 
2. Kdyby šel po světě snad jenom jedinej tulák, 
   zhloupnul bych pro něj a kam by chtěl, tam bych ho svez', 
   v nebeským hotelu ještě mu poručím tuplák, 
   aby ti v neděli o jednom chlápkovi řek'. 
R: Dívej, už na nebi rozsvítil světla bílej vůz, 
   dívej, zastaví hvězdám a sveze je cesty kus, 
   dívej, ten šofér má za sebou měsíce bílou zář, 
   dívej, až bude nad tebou, rukou mu zamáváš. 
3. Možná, že jednou za tebou přijedu domů, 
   jen tak se kouknout, co novýho a jakpak se máš, 
   maličkej dárek přivezu ti k tomu: 
   stříbrnej prach, co nachytám po cestách. 
4. Každou noc řídím velikej bílej tirák, 
   co o něm v sobotu písničky slýchávám, 
   odřenej frak a na hlavě černej širák, 
   tak, slečny hvězdy, nasedat, a jedeme dál! 
R: Hvězdnatou nocí přijíždí můj bílej tirák, 
   na brzdy dupnu a zeptám se:"Pánové, kam?" 
 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář